16. 8. 2012

Vcera jsme rozdavali nakoupene leky proti svrabu a mydla ve Stare Kanday, dneska nas to cekalo v Nove. Krome toho jsme zacli vyrabet masti. Zdejsi zeny touzi po krasne pleti stejne jako zeny vsude jinde na svete. Co me trochu prekvapilo je ale fakt, ze jim jde jen o plet na obliceji. To ze maji rozpraskane paty do krve a vytahana bricha po porodech jim nevadi ani trochu. Celou dobu co jsem v Kanday koukam po kytickach a premyslim, co by z ktere slo vyrobit a k cemu by se dala pouzit. Mistni nejak vubec nemaji ve zvyku lecit se rostlinami. Neustale chodi a loudi “leky v krabickach”. Ne, ze by tu meli bohatou floru jako v okoli Arandu, ale i tak se tu da spousta veci vyuzit.

Dneska jsme zacli jednoduchou vyrobu mesickove masti (musela jsem je na neco nalakat, aby priste prisly zas a zkusily i slozitejsi veci, ktere primo nesouviseji s hebkou pleti…) Mesicek tu roste snad na vsech zahradkach, bohuzel do ted jen jako okrasna rostlina. Ze zacatku jsme meli mensi problemy s mastovym zakladem – sadlo tu ted nikdo nema. Jen jakysi “fat”, ktery je za pokojove teploty naprosto tvrdy. Nakonec jsme ho preci jen rozehrali a “posmazili” s mesickem. Pote jsme s ohledem na konzistenci a tuhost, se spoustou obav zkusili pridat troche oleje. Doufali jsme, ze se to spoji a vznikne polotekuta smes, ne dve faze. No a pak jsem je po dalsim nabadani k hygiene poslala domu. Mast mela den zrat…

Jana a Honza