10. 9. 2012

    Protoze v Kanday uz ctvrty den prsi, nemuzeme nic moc delat. Skolu museli na par dni zavrit, protekala strecha a zaci meli mokre uplne vsechno. Ani ven jsme se projit nemohli, tak co delat? Rozhodli jsme se, ze uvarime nasim nejblizsim veceri v "czech style". Ale co? Tahle otazka se nam vyresila dost rychle, protoze na silnici do Khaplu se udelal blok a neslo projet ani jednim smerem, ve vesnici se nedalo koupit krome par susenek vubec nic.

    Tady v horach je to jine nez u nas. V Cechach mam vzdy velkou radost ze prsi, je cisty vzduch, krasne voni lesy a vubec je prijemne vzit si boty na behani a vyrazit do kaluzi. V Kanday a okoli je dest velice nebezpecny. Pri lijaku tu padaji kameny ze skal, zavaluji cesty, louky i pole. Obcas neco spadne do blizkosti vesnice a co hur, pravidelne tu kameny zavali cestu a obcas i s lidmi prave na ni jdoucimi. Takze je velice nebezpecne jit jenom ze Stare Kanday do nove a zpet.

    Po deseti dnech bez nakupu jsme uz moc surovin nemeli. Podarilo se nam vsak ve vesnici vyzebrat par kilo brambor "alu", nejaka vajicka "bjabzon" a hladkou mouku "meda". A spoustu cesneku. Nase ceske menu se tedy nakonec skladalo z cesnecky a bramboraku. Ve vesnici se to samozrejme kazdy hned dozvedel, i kdyz zvano bylo jen 13 lidi. Vysledkem byly zastupy lidi stojici u dveri do kuchyne Jusufa a Maryam, ktere pozorovaly, jak loupu 6 kilo brambor a Honza je strouha do lavoru. Vubec to, ze Honza jakozto prislusnik z rady muzu pracuje, vyvolalo velky rozruch. Takze kdyz tato zprava dorazila do domu Aliho, nevydrzel to a poslal nam jeho zenu Zulichu na pomoc. Ta s nami pak smazila bramboraky snad dve hodiny, takze ji urcite patri velke diky.

    Vecere se podavala po sedme hodine. K nasi velke radosti se ji zucastnili skoro vsichni zvani, takze nase trihodinova prace neprisla nazmar. Na cesnecku byly odezvy ruzne, inu polevka jen z brambor, syrovych vajicek a kousku syra (ani ne tvrdeho, ten se tu neprodava) a bez toho spravneho koreni a opecenych chlebu, ci kousku uzeneho, neni zrovna nejbohatsi. Ale spatna teda rozhodne nebyla, i presevsechno ji nekdo moc chvalil a Khalil si pridal snad trikrat. Zato bramboraky se staly hitem vecera a mozna i budoucnosti. Vsem moc chutnaly, ptali se nas na recept a rikali, ze je zaradi do jidelnicku veceri o Ramadanu. To nam udelalo opravdu radost. 

    Tak takhle jsme se rozloucili s nasimi kamarady v Kanday po nasem, snad jsme neudelali ostudu.

 

Jana a Honza