Proč pomáháme v Kanday

V Pákistánu v oblasti Ghanche, Gilgit-Baltistán ve výšce téměř 3000 metrů nad mořem leží vesnice Kanday s více než 1000 obyvateli. Je to poslední zastávka jednoho z nejproslulejších treků na světě, Gondogoro La, vedoucím ke čtyřem osmitisícovkám (K2, Broad Peak, Gasherbrum I a II) a výchozí bod treků a expedic k Mashebrumu, Amin Brakku a dalším horským štítům. Zdálo by se, že si vesnice užívá velké pozornosti západního světa, a také bohatství vyrýžovaného z turismu. Opak je ale pravdou. Turisté pouze procházejí, maximálně ve vesnici stráví noc. Počty turistů se navíc snižují s přibývajícími zprávami o nestabilní politické a bezpečnostní situaci v Pákistánu. Blízcí horští velikáni přinášejí kromě turistů také pohromy v podobě bleskových povodní, sesuvů půdy, závalů bahna, přívalů sněhu, mrazivé zimy a lavin.

Balistán je územím poznamenaným vnitropolitickými i mezinárodními konflikty. Již 60 let tvoří toto území nárazníkový pás mezi Indií a Pákistánem. Ačkoli území Baltistánu formáně patří k Pákistánu, Baltiové nejsou plnohodnotnými občany Pákistánu a nenáleží jim stejná práva jako pravým Pákistáncům: nemůžou volit, pákistánská vláda jim neposkytuje téměř žádné sociální dávky.

Ve vesnici Kanday není nemocnice ani lékař. Nejbližší zdravotnické zařízení je v 5 hodin cesty jeepem vzdáleném městě Skardu. Cesta spojující Kanday s civilizací je však často stržena sesuvy půdy, a tak je Kanday na několik dnů či týdnů zcela odříznutá od světa. Porody probíhají doma ve špatných hygienických podmínkách Úmrtnost novorozenců dosahuje hrozivých čísel. Mladí lidé odcházejí do měst, a tak se ztrácí starodávné tradice.

Muži se nechávají najímat jako levní nosiči. Ti šikovnější se dokázali vypracovat na kuchaře nebo dokonce průvodce. Ženy s dětmi a starci zůstávají ve vesnici. Pracují na polích, tkají, předou, šijí a ručně vyrábí vše potřebné pro život na od světa odříznuté vesnici.

Ačkoli média prezentují muslimy jako krvelačné teroristy, kteří ve jménu Alláha masakrují nevěřící, oblast Baltistánu – díky jejich tibetskému původu, blízkosti Číny a Tibetu, díky častému styku s lidmi ze západu – obývají mírumilovní, osvícení a velmi pohostinní lidé, kteří terorismus a násilí odsuzují. Vždyť kvůli strachu z terorismu, který ve světě panuje, přicházejí o důležitý zdroj obživy, o turisty. Proto si turistů váží a snaží se jim ukázat Pákistán z té nejlepší stránky.

I v nesmírně težkých životních podmínkách se obyvatelé vesnice Kanday ze všech sil snaží dát svým dětem lepší život než mají oni sami. Považují za svou povinnost zajistit jim vzdělání, přístup ke zdravotní péči, snaží se zachovat tradice, nedotčenou přírodu a čisté životní prostředí, ve kterém žijí, a které jim přináší obživu. Nesedí s rukama založenýma v klíně a nečekají, až pomoc spadne z nebe.

V roce 2006 založili školu Amin Brakk Public School,  kterou v letošním roce navštěvuje 149 děti (chlapců i dívek bez rozdílu). Děti získají alespoň základní vzdělání a naučí se základům angličtiny. Kandayským ženám je umožňěno vzdělávání a osobní rozvoj. Postavili vodovod, který jim do vesnice přivádí pitnou vodu z pramene, očkují dobytek…

Rozvoj vesnice, školy a dalších projektů dotují ze svých  výdělků z turistického ruchu, který však v důsledku negativních zpráv v médiích rok od roku slábne. Chybí peníze na lékařskou péči, kvůli nedostatku financí hrozí i omezení kvality školní výuky.

Pomozte nám podpořit jejich snahu a dát vesničanům i jejich dětem naději na lepší život.